To, co nás může učinit bohatými jsou mimo jiného peníze. Pokud budeme uvažovat právě o nich, tedy o tom, jak nás mohou peníze obohatit, přijdeme na několik možností. V prvé řadě se budeme považovat za bohaté, pokud jich budeme mít na vše dost. Na jídlo, na dluhy, na zábavu, na dovolenou, a také na nějaký přepych.
Když však tohoto všeho dosáhneme, přijdeme na to, že nám to ke spokojenosti nestačí, a budeme hledat, co nás skutečně uspokojí. Tedy toho kouzelného potěšení, které by se mělo skrývat za naším jměním, nedosáhneme. Právě naopak se budeme o své jmění strachovat. A to tím více, čím více ho budeme mít.
Zamysleme se tedy nad bohatstvím znovu. Kdo je skutečně bohatý? Co je to, čím se bohatství stává tou kouzelnou hradbou před nebezpečím světa? Jak se stát skutečně bohatým? Vezměme si každý korunu a pečlivě uvažme, co s ní. A až po zralém úsudku ji použijme, protože bohatství je umění používat peníze, potažmo majetek.
Většinou se totiž naše jmění rozprchne při pouhém pohledu na něj, ale pokud se naučíme dobře hospodařit s pouhou korunou, bude se nám lépe rozhodovat i o větších finančních částkách.
Pokud ovšem budeme s penězi zacházet lehkovážně, můžeme třeba zdědit obrovskou finanční částku, a přesto nám prospěch nepřinese, protože penězům, které jsme obdržely nedáme rozvahou užitečný smysl.
V čem, ale spočívá užitek peněz? V čem spočívá harmonický majetek? Je to v principu, který nejlépe vystihuje následující pravidlo. Co přeji sobě, přeji i svým blízkým. Tak bude třeba i malý počet peněz užitečný, nejen k zabezpečení našich materiálních potřeb, ale i k harmonizaci mezilidských vztahů.
Pokud pak přijdeme na to, že jsme se postarali o sebe a své blízké, a přesto nám ještě nějaké peníze zbývají, můžeme je rozumně investovat. A to jak do podílových fondů, tak třeba i darováním těm, kteří nemají tolik štěstí jako my.
Ale základem bohatství zůstává peněžní rozvaha. Umění dát svým financím užitečný smysl. A to může dělat každý dle své vůle a dle potřeb svých a jemu blízkých.
Být bohatým
