Když banka nepůjčí?

V současné době je na trhu přebytek likvidity a banky se doslova přetahují o každého nového klienta. Není tak žádným překvapením, že banky neustále své služby zlepšují a snaží se zvítězit nad konkurencí. Přesto však na úvěr nedosáhne každý, jak je to tedy možné? Za vším je zapotřebí hledat složitou legislativu ČNB, která určuje podmínky pro jednotlivé úvěrové produkty. Za zamítnutými žádostmi tak nestojí neochota bank, ale přísná legislativa.

sjednání hypotéky

Banka může zamítnout žádost o úvěr z celé řady příčin. Diskvalifikačním faktorem může být nedostatečný příjem, pracovní smlouva, nízký věk nebo třeba negativní záznam v registru dlužníků.

Pracovní smlouva

Je v celku pochopitelné, že banka vyžaduje po jejich klientech a žadatelích o úvěr pravidelní měsíční příjem, který je do jisté míry zárukou, že měsíční splátky budou spláceny včas a v plné výši. Pokud žadatel disponuje pouze pracovní smlouvou na dobu určitou, žádost o úvěr mu přesto může být schválena, ovšem za podmínky, že doba splatnosti nepřesáhne dobu ukončení pracovní smlouvy. V případě, kdy se žadatel nachází ve zkušební nebo výpovědní lhůtě, na jakýkoliv úvěrový produkt od bankovní společnosti nemá nárok. V prvním případě je reálná možnost, že žadatel přijde o práci a v druhém případě je potřeba počítat v potencionálním novém zaměstnání s tříměsíční zkušební lhůtou.

 

dlužná částka

 

Záznamy v registrech dlužníků

Naše platební morálka je pravidelně zaznamenávána hned v několika registrech dlužníků. To znamená jediné, při žádosti o úvěr mají bankovní i nebankovní subjekty přístup ke všem našim informacím ohledně splácení závazků. Většina bank bere v potaz záznamy z předešlých 5 let. Negativní záznam v registru dlužníků je pro banky jasný ukazatel nespolehlivosti žadatele a tedy důvod k zamítnutí úvěru. Nebankovní hypotéky a spotřebitelské úvěry jsou však pro žadatele daleko benevolentnější.